close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Červen 2019

Ztracená v tichu

18. června 2019 v 20:58 | Suzy |  Básně
nikdy jsem nechápala ticho
které Vás halí jako roucho
vždy mě to děsilo
myšlenky rozdmýchalo
slzy pak vystoupily z očí
vím, je to jen slabost dívčí…

nyní však nacházím krásu
v nedostatku hlasů
vydávám se do ticha
po mechu má nožka pospíchá
nechci už nikoho slyšet
ani déšť pršet

hledám v něm inspiraci
která se mi v něm pomalu vrací
objímám se s ní, jako s dávno ztracenou
jelikož je pro mě velmi cenou
vyjádřím v ní své pocity
v obleku z anonymity
zabalená v krásných slovech
nepoznali byste to v mých úsměvech
jak dokáží kousat a bodat některá slova
která v sobě člověk radši uschová

svoje ticho si nedám nikým vzít
nenechám si náladu jen tak zkazit
budu si sama v tichu žít
a klidu si vážit
v odlehlé místnosti v domě
zcela nevědomě
jen si psát své verše
a občas zpívat ve sprše

Myšlenky ve větru

4. června 2019 v 22:50 | Suzy |  Básně
krásné počasí
neodpovídá mojí depresi
v černé nemůžu vydržet ani vteřinu
je to, jako kdybych měla na sobě kožešinu
v tomhle vedru
nejradši být na řeky meandru
trochu se schladit
svoji psychiku upravit
někde u vody
vytvořit si nové záchytné body

nemůžu stále spoléhat na ostatní
ale využít i síly vlastní
stále doufat, že jednou bude lépe
ta představa mi až ruce rozklepe
nevím, jestli bych tak byla schopná žít
a dokázala šance využít

rozpadám se na kousky
už mě nerozveselí ani zákusky
ztrácím sama sebe
jak blízko už je asi nebe?

nevidím žádný důvod trápit se dál
po cestě, kterou jsi mi dal
trny už i v dlaních
po tolika zmařených očekáváních
jak se plazím
vším tím trním a mlázím
neudělal jsi mi to vůbec jednoduché
ale je to takové bezduché
velmi osamělé
potkávám někoho jen ojediněle

krev na roztrhaných šatech
po projití po tolika ostnatých drátech
bolest, už jen ta mi zůstala
dřív jsem o ní jen čítala
teď je to má souputnice
jediná společnice

schovávám se ve stínu
nikdy si ani chvilku neodpočinu
na kraji, nikdy ne uprostřed
hlavně se na mě nesoustřeď
jsem jen ta, co kráčí deštěm bez deštníku
prostě jedna z básníků
životních poetů
dopisující poslední větu