Poslední zrnko naděje

18. srpna 2017 v 20:02 | Suzy |  Básně
Naděje se ztrácí
věřit někomu se nevyplácí
dlouho mě léčili
a stejně to nakonec vzdali
z mé výjimečnosti
díky které jsem zažila tolik slasti
udělali utrpení
a na prsou bolení
nemohu psát
a z tvorby se radovat
všude se rozlézá tma
a má budoucnost už není tak barvitá
začíná být střízlivá
a mě opouští duše básníkova
jak se teď budu vyjadřovat
své city ventilovat
nevím…
asi se zadusím
nemohu ani dýchat
ani zpívat
sebevědomí ze země sbírám
kdo ví, jestli ho někdy dohromady dám
číst mě skoro přestalo bavit
ale nedá mi to, musím knihy hromadit
když se mě někdo zeptá:
"Co tě vlastně tak deptá?"
nemohu mu to říct
protože to nemůže pochopit
ztrácím vše, co mě kdy těšilo
proč se mi docela dobře žilo
teď mi však naděje protéká mezi prsty
uzavírají se přede mnou všechny cesty
ještě zrnko mi zbylo
dávám pozor, aby se mu nic nestalo
ale prospívalo
třeba jednou budu jako dřív
a otevřu si archiv
radovat se z maličkostí
už nebude ve mně tolik hořkosti
moci hlasitě zpívat, tancovat
a nikdo mi to nebude zazlívat

protože to budu konečně já
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KAY KAY | Web | 18. srpna 2017 v 20:29 | Reagovat

Páči sa mi ako si svoje pocity dokázala vyjadriť vo veršoch no pritom úplne polopate :-)

2 Suzy Suzy | 18. srpna 2017 v 20:34 | Reagovat

[1]: děkuji za kompliment :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama