close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Srpen 2017

Ledové srdce

18. srpna 2017 v 22:17 | Suzy |  Básně
Mám prý prázdné srdce
ale té jediné se tam nechce
srdce jsem proto ledem pokryla
abych se před ní chránila
když ji náhodou někde zahlédnu
slzy v očích naleznu
moje múza
veršů oáza
nemůžu bez ní být
ale své city musím skrýt
i když tyto řádky píšu
tužku koušu
držím se, aby mě láska neovládla
a aby zůstala jen modla
musím si pozor dát, aby se nic nedozvěděla
jistě by mi to vyčetla
nechci její život nabourat
a tuto a další básně jí poslat
něco mě však nutí porušit pravidla
a opřít se lásce o křídla
nesmím to udělat!
ale jen se v myšlenkách toulat
na ni vzpomínat
a verše, co mi dává, psát…

Poslední zrnko naděje

18. srpna 2017 v 20:02 | Suzy |  Básně
Naděje se ztrácí
věřit někomu se nevyplácí
dlouho mě léčili
a stejně to nakonec vzdali
z mé výjimečnosti
díky které jsem zažila tolik slasti
udělali utrpení
a na prsou bolení
nemohu psát
a z tvorby se radovat
všude se rozlézá tma
a má budoucnost už není tak barvitá
začíná být střízlivá
a mě opouští duše básníkova
jak se teď budu vyjadřovat
své city ventilovat
nevím…
asi se zadusím
nemohu ani dýchat
ani zpívat
sebevědomí ze země sbírám
kdo ví, jestli ho někdy dohromady dám
číst mě skoro přestalo bavit
ale nedá mi to, musím knihy hromadit
když se mě někdo zeptá:
"Co tě vlastně tak deptá?"
nemohu mu to říct
protože to nemůže pochopit
ztrácím vše, co mě kdy těšilo
proč se mi docela dobře žilo
teď mi však naděje protéká mezi prsty
uzavírají se přede mnou všechny cesty
ještě zrnko mi zbylo
dávám pozor, aby se mu nic nestalo
ale prospívalo
třeba jednou budu jako dřív
a otevřu si archiv
radovat se z maličkostí
už nebude ve mně tolik hořkosti
moci hlasitě zpívat, tancovat
a nikdo mi to nebude zazlívat

protože to budu konečně já

Píseň písní (nejkrásnější z písní šelómových) - Magdalena Borová, Petr Lněnička – Audiostory

16. srpna 2017 v 21:44 | Suzy |  Audioknihy

A prý, že se láska nedá vyjádřit slovy


Stalo se či nestalo? Byl opravdu Šalomoun inspirován starší milostnou poezií staroegyptskou? Když to člověk slyší, nemůže uvěřit, že by se jen inspiroval. Ty verše jsou tak plné citu a vášně, že to ani není možné. Člověk to musí zažít, aby takto mohl psát, procítěně, až Vás to nutí vzpomínat. Někoho možná i plakat, ale rozhodně něco pocítíte.

Audiokniha se mi zdá skvěle vyvážená, interpreti se skvěle vžili do písní, hudba nebyla rušivá, ale spíše podmanivá a celkově to působilo dokonale. Za mě je to nejlepší audiokniha na Českém trhu a skvělý dárek na Den svatého Valentýna nebo pro někoho, koho skutečně milujete. Vyjádříte tím totiž naprosto vše! A nebojte, není nijak dlouhá má pouhých 28 minut.


Lituji, čekají mě… - Agnés Martin-Lugand – Motto

16. srpna 2017 v 20:19 | Suzy |  Knihy

Když je práce víc než život



Román o hledání sama sebe. Každý to zná, když jste natolik zažraná do práce, že nevnímáte nic, ani své základní životní potřeby. Jdete tvrdě za svým cílem, že nevidíte svou rodinu i měsíce a nakonec zvítězíte! I když je člověk potom vyždímaný jako citron, musí jít dál a drát se vpřed.

Přesně tak to má i naše hlavní hrdinka jménem Yaël, která je vynikající tlumočnice, mistr ve svém oboru, ale svoji rodinu a přátele už prakticky nezná a její neteř z ní má strach. Jenže ona z takové záplavy práce tělesně i psychicky kolabuje, nejí, spí, jen když si dá prášek a už čtyři roky neměla ani jeden den volna. Telefon má na uchu 24 hodin a 7 dní v týdnu. Může ji z toho síleného koloběhu vůbec něco dostat? A co když se najednou objeví Mark, který zmizel bez jediného slova před 10 lety? A ona ještě k tomu dostane 3 týdny nucené dovolené a její sestra, zbytek party a samozřejmě Mark ji odvezou na jih Francie do La Petite Fleur.
Yaël se opět konečně vrací zpět do života normálních lidí a ne, že by to pro ni bylo jednoduché. A když se konečně přestane zabývat sebe samou, zjistí, že už k Markovi necítí jen přátelství. Ale co s tím? Musela by skloubit kariéru i lásku. Ale zvládne to a chce se jí to vůbec podstupovat? Zaleží jen na ní…

Pokud Vás to zaujalo a chcete vědět, jak to Yaël zvládne a jestli dokáže skloubit rodinu, lásku i práci, určitě si knihu přečtěte a nezapomeňte doporučit každému workoholikovi, kterého znáte. Já to 100% udělám! Kniha nese určité poselství a to je třeba předat.
Nic není víc než rodina.

Chtěl bych se omluvit

16. srpna 2017 v 19:47 | Suzy |  Básně
způsobil jsem trable
a Vám krušné chvíle
i když Vám to nemůžu říci sám
na to, abyste se to dozvěděli, dbám
sice se necítím líp
ale už se chytám normality za cíp
budu snad vypadat normálně
pro svět přijatelně
jsem slepená z kousků
v takovou napodobeninku
je mi hrozně
toulám se bezcílně
křičím, seč mi síly stačí
můj stav mě mučí a ničí
nevím, co dělat mám
s bolestí na hrudi dýchám
snažím se přežít
a nikomu neublížit
něco opravdového cítit
a ne jen o tom hovořit
mužů se nebát
a normálně se chovat?