sílu plavat už nemám
pod vodu se propadám
o kladný verš se pokusit mám
cestu vedoucí k němu snad dám
daleko to ovšem je
a nikdo mi to nepřeje
vyzpívat se pokusím
myšlenku na smrt zadusím
lépe se však necítím
a vracím se zpět k bestiím svým
smrt sprosté slovo není
uklidňuje mě myšlení na ni
nikdy nedosáhnu na svá přání
zbabělost mi v tom brání
talent jsem pozbyla
když jsem se k němu upnula
když mi na něčem záleží
akorát mi to úsudek zamlží
a žíla se rozklíží
utéct tendenci mám
když se někomu zamlouvám
pak o tom jen básně skládám
a hlasitě si nadávám
když jsem ti věřila
proč jen jsem ti zmizela
snad jsem ti neublížila
stále věřím v zázrak
připadám si jako hlupák
nakonec si ještě zabrečím
a korunu tomu nasadím
ty se ještě divíš, proč sama jsem
když ty jsi pro mě bohem?
aby to nakonec smrtí neskončilo
ale jen zapomenuto bylo