1. 5. 2012
Moje Slohová práce opravdu z dávné doby. 

Vůbec si nedokážu představit, že bych nemohla chodit do školy. Když si přečtu články o dětech rozvojových zemí, které nemají možnost navštěvovat školu, je mi jich hrozně líto.
Škola mi dala možnost naučit se číst, psát a počítat. To základní hned v prvním školním roce. Byl velký pokrok mezi vědomostmi, které jsem měla, když jsem přišla do první třídy a tím, když jsem první třídu končila.
V dalších letech přibyly nové předměty: zeměpis, fyzika, atd… I když mě některé více a některé méně bavily, určitě jsem získala přehled o životě a světě, ve kterém žiji.
A hlavně o tom, co mě baví a zajímá, čemu bych se chtěla věnovat v dospělosti. Velice ráda čtu. Mám ráda hlavně dějepis i jiné předměty. Přečetla jsem už hodně knih, mezi nimi i historické. V informatice jsem se naučila pracovat s různými počítačovými programy. I tato činnost mě velice baví a zajímá.
Škola mi umožnila stýkat se s mladými lidmi stejného věku, jako jsem já, poslouchat jejich názory, vyměňovat si vědomosti a bavit se o různých významných záležitostech. Naučila mě vycházet a komunikovat s různými typy lidí.
Při dalším vzdělávání bych chtěla využít své znalosti a zkušenosti na některé zajímavé škole např.: Knihovnické nebo něco podobného.
Základní škola se snažila mě vybavit všemi možnými základními informacemi, které bych mohla dále využít v dalších studiích i v mém soukromém životě.
Je ovšem na každém studentu, jak se snaží a kolik informací využije ke svému prospěchu a k prospěchu druhých.

