Pan inženýr Doležal,
nezpůsobil nám nikdy žal,
každý mu důvěřoval.
Knihy měl rád
a byl to náš kamarád,
ale někdo mezi nás vrazil klín
a já už vidím jen černý stín.
Už po něm zbyl jen hrníček
a od čaje sáček.
Dohodl toho hodně,
díky němu nejsme na dně.
Recenze na knihy psát,
na to ho budeme postrádat.
Na divadla chodit
a nad recenzí čas trávit.
Za radosti jsme mu vděční,
zaslouží poděkování
a věčného života přání.
Vtipy a úsměvy, to byl celý on,
srdce mu pro školu bilo jako zvon.
A tak doufáme,
křičíme a prosíme,
vraťte ho zpět
na školu o to víc budeme lpět.
Doufám, že to není sen,
který nám zůstane nesplněn.

