Pohádka o lásce a dobrotě

2. června 2014 v 20:01 | Suzy |  Povídky
Je to taková jednoduší pohádka, psala jsem ji když jsem byla menší a nijak moc jsem ji nepřepisovala. Kdysi jsem ji totiž dala svému malému stříněti Terezce.

Byla jednou jedna princeznička a ta se jmenovala Anička. Mněla kočičku a ta se jmenovala Sedmikráska, její tatínek byl Josef III. a maminka Žaneta. Jednoho krásného dne jel její otec král na lov na svém koni Juráškovi. Až přijel tak si všiml, že jeho dcera má narozeniny. A tak šel koupit dárek, ale dlouho nemohl nic najít. Až poslední kramář prodával ptáky. A tak mu král řekl, že chce Jiřičku. A trhovec mu řekl, že je to vzácný pták za tři zlatky. Král mu hodil tři zlatky, vzal si klícku a přišel zrovna včas na předávání dárků.
Anička dostala plno dárků, ale nejvíc se jí líbila Jiřička, co ji daroval otec. Moc všem poděkovala a odnesla si všechny do komnaty.
Kočka Sedmikráska spala, když Anička přišla do pokoje. Kočka líně zvedla hlavu. Anička postavila klec s Jiřičkou na stolek a řekla kočce, aby ho nesežrala, ale aby se skamarádily. Kočka se mlsně olízla, ale zlehka přikývla. Ptáček najednou promluvil lidským hlasem. "Ahoj Aničko." Anička se ani nepodivila, že na ni ptáček mluví, ale spíš to, že zná její jméno. "Ty mě znáš?" zeptala se. "Jistě, že znám," odpověděl ptáček "Já jsem létal i žil kolem vašeho hradu, než mě chytil ten ptáčník. Jsem syn krále z Medové hory a Miluji tě, Aničko." "Počkat." Vykřikla Anička "Ani nevím, jak se jmenuješ?" "Jsem Kryštof a potřebuji, abys o mojí přítomnosti pomlčela. Prosím." "A proč?" ptala se Anička. "Jsem zakletý. Uletěl jsem zlé čarodějnici Morule. Když přijela na zásnuby, byla to krásná princezna. Povídali jsme si, měla ráda všechno co já. Procházel jsem se s ní po zahradě a náhodou jsem se podíval na hladinu jezírka, kolem kterého jsme procházeli. Uviděl jsem v odrazu odpornou babici, tak jsem jí řekl, že si ji nevezmu. Ona se proměnila v sebe a odletěla na koštěti pryč. Ale na obloze se ještě otočila a zaklela mě v Jiřičku. Totiž Jiřička je ve znaku našeho rodu. Tak aby ho poskvrnila! Pak jsem ulétl pryč. Dlouho jsem bloudil a pak jsem přistál tady na stromě před tvým oknem. Hned na první pohled jsem se do tebe zamiloval." Anička se začervenala a řekla mu: "Já do tebe taky." A puf, plno kouře kolem klece. Když se kouř rozptýlil, objevil se místo klece a ptáčka krásný princ. Anička ho ihned vzala za ruku a odvedla si ho dolů ukázat rodičům. Těm musel Kryštof svoje putování za opravdovou láskou zopakovat. Rodiče se poté rozhodli, že než povolí jejich sňatek, tak napíší do království na Medové hoře, aby si ověřili, jestli jim opravdu chybí nějaký syn. Královští rodičové se ihned po přečtení listiny vypravili do království, odkud jim přišel list a tam se konečně po dlouhé době setkali se svým synem. Byli moc šťastní, že našli svého ztraceného syna i s jeho nevěstou. A tak se slavila svatba. Všichni tam byli, královští rodičové, ba slavila obě království a pozvali i Morulu. Ona si mezitím uvědomila, co udělala a taky se vydala prince hledat, aby ho vysvobodila. Přišla tak akorát na svatbu Anička a Kryštofa. Morula se princi omluvila za to, co provedla a od té doby žili všichni šťastně. Morula kouzlila jen dobrá kouzla a stala se z ní tetička. Hlídala totiž dvě děti Karolínku a Vlastu, což byli děti Aničky a Kryštofa. Z tohoto páru se brzy stali král a královna dvou království, a jelikož kralovali spravedlivě, tak se bohatství obou království rozrostlo a všichni poddaní v něm žili šťastně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama