V České národní bance jsme viděli zářící bankovku

Středa v 22:18 | Suzy |  Gemini - exkurze
Dne 26. září jsem jako žákyně 1M navštívila Českou národní banku v Brně střed na ulici Rooseveltova 575/18. Bylo úžasné, že i přesto, že se v ČNB zrovna vyměňovalo naprasklé horní bezpečnostní sklo a všude pobíhali řemeslníci, byli ochotni nás přijmout a provést nás aspoň těmi částmi výstavy. I přednáška paní průvodkyně byla natolik zajímavá, že jsem si okolního ruchu ani nevšímali.
Měli jsme možnost dozvědět se o historii ČNB nebo jaké jsou její povinnosti. Bylo toho poměrně hodně, ale nezalekli jsme se a snažili se dávat pozor. Což se nám díky pestrosti informací dařilo.
Paní nám povídala o vzniku peněz, a že se dříve dalo platit i jinak. Třeba mušlemi Kauri, solí (což lze na určitých místech na světě i dnes) nebo hřivnami (železné nebo bronzové obruče). Což jsme si mohli všechno prohlédnout v expozici "Lidé a peníze", také jsme se dostali do další části a ta se nazývala "Krása ve skle a kovu", ta byla věnovaná pánovi, který se jmenoval Jiří Harcuba. Tento pán vnesl do České mincové tvorby výrazný srozumitelný a nezaměnitelný rukopis, např. heraldické pojetí zvířat státního znaku. Dokonce nám navrhl jednu z našich mincí. Určitě ji máte v kapse. Je to klasická česká pětikoruna.
Také jsme se dozvěděli, jak poznat padělek a ochranné prvky bankovek, nebo dokonce i to, z čeho se bankovky vyrábí a to 25% len a 75% bavlna. Dokonce jsem se dozvěděla, jednu zajímavost o mincích víte, kde se na české minci nachází její přední část neboli líc? Vážně byste to neřekli, ale je to opravdu ta část se státním znakem a to číslo je část zadní nebo také rub. Šok při tomto zjištění jsme měli všichni. Dokonce i naše paní učitelka, která tam byla s námi.
Podrželi jsme si v ruce starou minci, u které byla vyčíslena hodnota na 2,5 milionu, a mohli si zmuchlat plastovou bankovku, které se už vyskytují po světě. Je to výhodné hlavně proto, že se díky tomu nedají zapálit, můžete s nimi jít dokonce plavat a i přetrhnout takovou bankovku opravdu chvilku zabere.
Ale to nejkrásnější, co jsem kdy viděla a nikdy už nic krásnějšího ani neuvidím, byl pamětní list takzvaná "Devadesátka". Je to nádherný list vydaný k příležitosti 90. výročí Státní tiskárny cenin, který je ohlédnutím za dobou, kdy Státní tiskárna cenin spolupracovala s akademickým malířem Maxem Švabinským a je protkaná ochrannými prvky vytvořenými za pomoci nejmodernějších technologií. Vévodí jí portrét výše zmíněného pana Švabinského, jeho nejoblíbenější motiv motýla a původní design československé tisícikoruny z roku 1934. Největší krása, ale přišla, když jsme tuto bankovku dali pod ultrafialové záření a na bankovce tak vznikl nádherný ohňostroj barev. (viz obrázky níže)






 

Září a opět ve škole

Středa v 22:04 | Suzy |  Básně
listy se dolů snášejí
a nástup do školy oznamují
těšíme se hrozně moc
ještě víc, než na dobu Vánoc

učíme se spoustu věcí
které se nám budou hodit v práci
i když prváci teprve jsme
už si svou budoucnost představit dokážeme
doufáme, že to bude něco velkého
otisk v historii nechajícího
ale vždy budeme vzpomínat
jak se na škole Gemini, dá krásně začínat

chystáme si vlastní budoucnosti náčrt
dobrý start
až půjdeme zase dál
budu se smát, jak jsem se kdysi bál

už nejsem arogantní
ale stávám se více tolerantní
vůči ostatním
to a ještě víc
můžeme Vás tu naučit
budeme se příští rok v září těšit

Nový start

29. září 2018 v 23:43 | Suzy |  Básně
já nevím jak dál
prostě si jen sedím opodál
cítím se jako odpad
následovat bude rozpad
nevěřím v lepší osud
začínám cítit stud
bojím se budoucnosti
nemám na to dost duchaplnosti
postrádám psychickou sílu
a své tělo vidím jako celu
nechci už takhle dál pokračovat
více chybovat
do prohlubně času se propadat
s lidmi si jen dopisovat
snažím se a snažím
ale vlastně jen do ticha křičím
nikdo mě, ale stejně neuslyší
život je čím dál chmurnější
děsivý vnitřní chlad
má na mě tísnivý dopad
musím z toho kolotoče ven
jsem z toho znaven
už nechci a ani nemůžu dál
KONČÍM
hledám nový start
 


Ztracená schránka

23. srpna 2018 v 23:12 | Suzy |  Básně
Schránko oranžová s rohem na boku,
kam si se poděla?
Dopisy jsme do tebe házeli,
srdce v nich nechávali.
Nyní si pryč a mi nevíme, co dělati,
kam dopisy dávati?
Jak ty se cítíš, milá schránko?
Když si tu byla roky,
celé věky
a teď jsi pryč?
Vždyť jsi nevypadala tak staře,
kdo ví, jestli jsi neskončila v ekodvoře!

HUDBA - koření života

21. července 2018 v 22:05 | Suzy |  Básně
je to jako tep
takové to klep klep
nutné k životu
má to prostě hodnotu
takovou jistotu
a stejně to není nuda
vždy přijde vzpruha
chvíli slzy, potom smích
to vše v několika chvílích
emoce a slova
zbraň hudebníkova
jak závidět mu můžeme
když cítit už sami nedokážeme
on procítí každé slovo
rozbuší srdce posluchačovo
věřím, že jednou jím taky budu
a neuříznu rodině ostudu

Zoufalství na stropě

20. července 2018 v 21:59 | Suzy |  Básně
hledím
hledím na tebe
když nemůžu vidět nebe
někdy celé hodiny
i dny
hlava prázdná
srdce plné bolesti
ale ta bílá
mě přeci jen vždycky na duši pohladila
nesoudí, nekáže
a nakonec pomůže
jen teď nemůžu nic vyčíst z tebe
a najít si cestu ven ze sebe

Zpěv mého života

19. června 2018 v 21:16 | Suzy |  Básně
zpěv
jedno slovo, které by o mě řekli sousedi
a které ke mně tolik patří
vymyšlené texty v češtině
a slova v italštině
jsem schopná se smát
a kritiky už se nebát
slova zcela procítit a plakat

zpěv
to je koktejl plný emocí
probděla jsem kvůli tomu už tolik nocí
pustit ven svůj hlas
ze srdce mého jas
vše co cítím
Vám v něm povím
ale zatím je v krku mém zaškrcený
mnou k tichu donucený
bojím se pravdy

zpěv
učitele hledám
ve zlepšení doufám
a sílu k tomu ze země vyhrabávám
city po kotníky brouzdám
inspiraci už skoro na dosah mám
všechno jen pro to dělám
a už vím, že to dám!

Změna životní cesty

19. června 2018 v 20:22 | Suzy |  Básně
kterou cestou se dát
a rozhodnutí se nebát
vrátit se do školy
kterou jsme protrpěli
není to krok zpět
znovu se učit dávat slova do vět?

peníze jsem vydělávala
a samostatná tak byla
teď jen brigády
kdosi se mě ptal, jaké to má vady

opět budu v područí
pod dohledem očí
nic nemoct dělat
jen přijímat příkazy
obmotaná pravidel provazy
co dělat mám?

možná jednoduché se to zdá Vám
ale já ztratím, co jsem budovala
tak pečlivě tvořila
svoje aspoň trochu srovnané já
opět ho pustit do školy
kterou jsme tak tak přežili
nevím nevím
asi to ale zkusím
nechci jednou litovat
až budu pracovat

třeba mě změna prostředí
spisovatelského bloku zbaví
budu moct se svou knihou pokročit
ne jen blikající kurzor
chtít občas zavraždit
pak ho s pláčem na koulenou o odpuštění prosit

inspiraci bych mohla najít
a v básních ji využít
topit se v emocích
slyšet opět v uších smích
a zpívat z plna hrdla
bez toho bych uchřadla
nemít svůj hlas
a vědět, že nikdo neuslyší Vás…

První záchvat paniky

23. května 2018 v 23:21 | Suzy |  Básně
srdce buší v nelítostném tempu
celá se klepu
pot se řine do očí
a celý svět se mi roztočí
nemohu dýchat
ani nic proti tomu dělat
potřebuji pomoci
od té vlny emocí
rychle "běžím" z kasy pro prášek
potácím se
padám v uličce
plazím se do šatny
zámek od skřínky se zdá nedobytný
v kabelce mám bordel
kam se jen ten prášek poděl?!
vodou zapít
a do temnoty se potopit
"Jsi v pořádku?" ptá se kdosi
odpovídám cosi
už začínám vnímat
a snažím se svůj žaludek oklamat
zpět na kasu se vracím
a list za zážitkem obracím


pro ty, co nevědí, co je záchvat paniky:

Hlas samoty

28. ledna 2018 v 23:39 | Suzy |  Básně
nemůžu zpívat
v krku mě bolí
ve zlepšení se neodvažuji doufat
už nevím, co dodat
jak jinak vše vyjádřit
než si zpěvem ulevit
jak se zbavit bolesti
než poručit větru dešti

jak city vyjádřit
a hlas nepřetížit
v krku mě bolí
po den celý
básně mi zbyly
ale slova mi vzaly
zpěv mi jen dokáže pomoci
mít tak hlas jako Slavíci

přijde mi,
že všude jsou stíny
po mé duši bažícími
jsem jiný
úplně obyčejný
ale žiji život tajný
plný snů a hudby
skládám si vlastní skladby

jen když je čtu
mám srdce plné citu
když však pohlédnu z okna
odežene mi je reality vlna
chci cítit
pod náporem se klátit
není mi však přáno
nikde nevisí záchranné lano

všude jen tma a lži
někdo se ke mně blíží
bojím se, že mi ublíží
nemůžu tě táhnout sebou
vláčet tě srdce mé hudbou
musím být sama
vyřešit své drama

Kam dál