Hlas samoty

28. ledna 2018 v 23:39 | Suzy |  Básně
nemůžu zpívat
v krku mě bolí
ve zlepšení se neodvažuji doufat
už nevím, co dodat
jak jinak vše vyjádřit
než si zpěvem ulevit
jak se zbavit bolesti
než poručit větru dešti

jak city vyjádřit
a hlas nepřetížit
v krku mě bolí
po den celý
básně mi zbyly
ale slova mi vzaly
zpěv mi jen dokáže pomoci
mít tak hlas jako Slavíci

přijde mi,
že všude jsou stíny
po mé duši bažícími
jsem jiný
úplně obyčejný
ale žiji život tajný
plný snů a hudby
skládám si vlastní skladby

jen když je čtu
mám srdce plné citu
když však pohlédnu z okna
odežene mi je reality vlna
chci cítit
pod náporem se klátit
není mi však přáno
nikde nevisí záchranné lano

všude jen tma a lži
někdo se ke mně blíží
bojím se, že mi ublíží
nemůžu tě táhnout sebou
vláčet tě srdce mé hudbou
musím být sama
vyřešit své drama
 

Sucho - Jane Harperová - Detektivní román HOST 2017

14. ledna 2018 v 22:49 | Suzy |  Knihy

Strašáci minulosti a úmorné vedro


Skvělá detektivka, plná zajímavých postav, zvratů a starých tajemství…

Luke Hadler, manželka Karen a syn Billy, tři oběti, tři rakve, jediná, která z rodiny přežila je třináctiměsíční Charlotte. Všichni si ale myslí, že je zabil Luke. Jelikož v Australii ve městě jménem Kiewara je už dva roky strašné sucho a nevypadá to, že by mělo v blízké době zapršet. Dobytek umírá, peníze dochází, zasazené plodiny nevzejdou, je prostě moc sucho, jediný komu se daří, jsou králíci, kteří jsou prostě všude. Všichni tedy dojdou k závěru, že Luke zabil syna i manželku, dcery si prostě nevšiml nebo ji nedokázal zabít a poté spáchal sebevraždu. Samozřejmě této myšlence nepomohl ani fakt, že puška, kterou byli všichni tři zastřeleni, byla Luka a našla se u jeho těla.

Aaron Falk, který pracuje jako federál na finančním oddělení, přijíždí do svého rodného zapadlého městečka Kiewara, jen kvůli pohřbu svého kamaráda Luke z dětství, kterého už neviděl několik let. Jen proto, že otec kamaráda mu napsal dopis a v něm stálo jen: "Luke lhal. Tys lhal. Přijeď na pohřeb." Falk se tady nechce zdržet, má to naplánováno přesně na osmnáct hodin a to ani o minutu déle. Ale kvůli jistým okolnostem, naléhání Hadlerových, se rozhodne, že se přeci jen na případ koukne, ale jen okrajově, chce být brzo doma. Hned jak se v tom začne vrtat, mu je jasné, že to Luke asi neudělal. Začne spolupracovat s místním policistou, seržantem Raco a začnou rozmotávat síť lží, kterou se někdo snažil zahladit odpornou trojnásobnou vraždu.

Falk se ovšem nemusí poradit jen s případem, ale musí se hlavně vypořádat se svojí minulostí, která se mu začne na tak malém městě nebezpečně lepit na paty. Kdysi jako malý kluk byl obviněný, že zabil jednu holku, která u sebe měla lísteček s jeho jménem, ale Luke mu poskytl falešné alibi a tak ho nemohli obvinit. Chvilku po této tragédii se otec i syn odstěhovali do Melbourne, jelikož už jim obyvatelé nevěřili, ale spíš je vyhnali. Teď je ovšem Falk zpět a nevzdá se bez boje!

Detektivku Vám rozhodně musím doporučit. Jelikož v ní nebylo mnoho popisů, akorát když popisuje, jaké je tam vedro, tak se opravdu začnete potit, i kdyby bylo deset pod nulou. Ani se tam nevyskytuje nijak moc jmen, která by ztěžovala čtení, ale hlavně je to velmi propracované a to jak děj, tak i postavy. Kombinace minulosti a přítomnosti, které já prostě zbožňuji, tomu dává ten pravý šmrnc, ale hlavně, když se s ní umí pracovat a to je přesně tenhle případ. Takže neváhejte a běžte si pro ni do knihkupectví nebo do knihovny a hlavně na tu zimu venku se opravdu skvěle hodí. Mrkající

Myslím, že téma týdne mně skvěle vystihuje... - Absolutní nula

13. ledna 2018 v 23:26 | Suzy |  Básně
už nevím, kde slova brát
nechceš mi nějaké dát?
nevím, jak vyjádřit
že chci do propasti skočit
už nezvládnu další nápor bolesti
po které nemám v srdci cit
ničím život lidem
a můj život se stává bojištěm
všude je jen krev
a má duše plná jizev
mám chuť umřít
už dál nežít
a nikomu nemoct ublížit
nemám už nic
a to jsem dříve chtěla víc
teď už ne…
ležím v života bahně
nezvládám už dobře ani svou práci
už jsou lepší i brigádníci
nemám sílu dále bojovat
a místo na slunci si hlídat
nikdy to nebyla má priorita
teď ležím dobitá
a nemám sílu vstát
a svým závazkům dostát
další věta už je moc dlouhá
a jde to ztuha
končím tedy
snad se nevidíme naposledy
 



Ohlédnutí za předsevzetími roku 2017

31. prosince 2017 v 19:52 | Suzy |  Články
Tak jsem si řekla, že si udělám bilanci, jaká předsevzetí jsem v roce 2017 zvládla a která ne…

Některé se samozřejmě přesunou na další rok a některých se už zbavím, ale stále se je budu snažit dodržovat, i když už nebudou tak oficiální.


ANO:
  • dělat více dobrých skutků
  • něco udělat s tou GRAMATIKOU
  • VZDĚLAT SE
  • něco dokázat - nechala jsem si nastřelit druhou náušnici do levého ucha
  • udržet si práci - nastoupila jsem 2. 1. 2017 do BILLA a ještě stále jsem tam
  • více chodit na procházky - chodím některé části cesty, když jdu z práce domů, není to moc, ale aspoň něco
  • číst více kvalitní literatury - no už nečtu tolik braků, jako dřív a začala jsem číst i nějaké odborné publikace
  • usmířit se se sestřenicí

NE:
  • nebrat si vše hned k srdci
  • pokusit se dodělat maturitu u SŠ KNIH - prostě mi to nebylo souzeno, třeba se o to ještě někdy v budoucnu pokusím
  • naučit se hrát na kytaru (pokusit se) - nějak nebyl čas
  • více se soustředit
  • zhubnout - nikdy asi nebudu mít svou vysněnou váhu Nerozhodný

Jak můžete vidět, tento rok to úplně nevyšlo, ale nebojte, vzdávat se rozhodně nebudu a budu se snažit i v roce 2018.

Předsevzetí na rok 2018

31. prosince 2017 v 19:26 | Suzy |  Články
Tak nový rok už začal a tak je čas na předsevzetí.

Tenhle rok je jich opět magických 13. Smějící se
  1. číst více knih nebo aspoň ne míň než v roce 2017 - bylo to 110
  2. zhubnout - minulý i tento rok to samé
  3. více psát
  4. více publikovat - přeci jen 49 článků za rok je málo
  5. začít chodit na kytaru - tenhle rok to úplně nevyšlo
  6. udržet si práci další rok
  7. zúčastnit se kurzu psaní
  8. VZDĚLAT SE
  9. něco dokázat
  10. nebrat si vše k srdci
  11. našetřit si něco peněz a jet na dovolenou
  12. dělat více dobrých skutků - v dnešní době je to potřeba
  13. zůstat sama sebou - to bude myslím nejtěžší
A co Vy a Vaše předsevzetí? Zvládly jste ty z minulého roku? Já tedy úplně ne, ale to už bude v jiném článku. Mrkající

Čtení za rok 2017

31. prosince 2017 v 19:00 | Suzy |  Články

Tak je tu opět začátek nového roku a sním i graf čtení za rok 2017.

Oproti minulému roku jsem si opět pohoršila. Mám tedy přečtených 110 knih, což není moc, je to o 24 míň než v roce 2016, kdy jsem měla 134.

Přeci jen toho bylo tento rok hodně, a když chodíte do práce, jste rádi, že vůbec stojíte na nohou.

A co vy? Jak se Vám tento rok dařilo čtení? Usmívající se

Kdo jsem?

9. prosince 2017 v 0:01 | Suzy |  Básně
vlastně není těžší otázky
dělá mi vrásky
co vlastně se životem
když ani nevím, kdo jsem…
jsem básník?
který potřebuje rýmů slovník
jsem čtenář?
v počtu knih přečtených nejsem tajnůstkář
jsem recenzent?
nebo jen slov dirigent
jsem pokladní?
to je jen místo pracovní
jsem žena?
to je jediná věc daná
jsem snílek?
na nebi je jen pár hvězdiček
jsem výrobce z korálků?
který má v rukou třesavku
jsem milovník divadla či opery?
každý by si měl dopřát trochu kultury
jsem fanoušek?
oblíbenců mám dostatek
jsem zpěvák?
slyšel mne už celý barák
jsem bloger?
no můj blog má pár mezer
jsem zakladatel Čtenářského klubu Preslovka?
no tedy zatím je to jen myšlenka
jsem dobrý posluchač?
tajemství hlídač
to všechno jsem i nejsem já
ale určitě jsem z Brna

Boj sám se sebou

2. listopadu 2017 v 23:47 | Suzy |  Básně
někdy už nemám sílu
a potřebuji ochranu úsměvu
nemohu se tvářit tak, jak se cítím
bála bych se, že všem den zkazím
plakala bych a zoufala si
a to lidi celkem děsí
musím proto držet poker face
a dodat jen trošku elegance
oblékat se skromně,
jemně, ale pracovně
a voala převlek je hotov
a časem v něm člověk najde i domov

někdy už nemám sílu
potřebuji ochranu azylu
stále se propadám
novou hloubku deprese nalézám
usmívám se
ale uvnitř pláču
nakonec se vše promítne v jednu grimasu

někdy už nemám sílu
rozepsat novou kapitolu
naštěstí už píšu doslov
jako vždy, se pevně držím osnov

Propast

28. října 2017 v 17:23 | Suzy |  Básně
celý život stojím nad propastí
děsí mě svou blízkostí
už jen jeden krok
bude to pro mě šok
svět je ledový
ne pro lidi bláhový
musíme se skrývat
ostatní nedůvěřovat
vyletět z klece
udělat ze sebe blbce
stát se součástí světa
toho, kde vládne temnota

Kam dál