Hrdinka epopeje

19. dubna 2017 v 18:55 | Suzy |  Básně
vím, že bych měla něco dělat
a ne jen pozorovat
ale já prostě neumím žít
snažím se pravidla najít
nevím jak spontánní být
a do historie nehty zarýt
chtěla bych něco znamenat
ale bojím se vyčnívat
někdy mám chuť zakřičet
aby o mě věděl celý svět
občas zase ani hlásek nevydat
a někam se schovat
jsem plná protikladů
schovaná v hradu
nikdo mě nenajde
bludištěm chodeb neprojde
do temnoty se propadám
už se brzy strhnout nechám
nemám sílu držet se světla
a být pořád milá
někdy chci říct: "Už ne!"
mé srdce po tom prahne
někdy mám chuť se předělat
vše vydloubat
zničit
byla bych proto ochotna vraždit
až by zbylo čisté plátno
vše by bylo znovu vytvořeno
a pomalováno
sebevědomá
všemi milována
prostě dokonalá
zbořila bych žebříčky hodnot
svých jistot
a šla znovu do boje
a vyšla jako hrdinka epopeje
 

Proč se neusmívám?

13. dubna 2017 v 20:06 | Suzy |  Básně
zlomené srdce mám
už ho nikdy nikomu nedám
je to už rok
připadám si jako cvok
nemohu zapomenout
jen v slzách plout
je to řezná rána
krev z ní kape
nikdo to nechápe
jsem zničená
nemohu volně dýchat
proč jsem jen musela milovat...
musím jen tohle sledovat
tajemství neznat
jsem odtržena
do kouta hozena
proč jen mě nepozdravíš?
chtěla bych vědět, co si myslíš
nenávidíš mě?
pokud ano
já tebe ne
je to až dojemné
ale stále Vás slečno, miluji

Hřbitov - strom - bílá říza

10. dubna 2017 v 1:07 | Suzy |  Sny
Někdy se bojím zavřít oči. Bojím se totiž, že už je neotevřu. Buď zapomenu, jak se to dělá nebo se stane to, co v mém snu. A to, že umřu…

(obrázek nepřesný, tak hubená opravdu nejsem) Smějící se

Jednou jsem si šla po ulici, už ani nevím kam, jen si pamatuji, že jsem mrkla. Přišlo mi, že jsem měla zavřené oči neskutečně dlouho. A když jsem je poté otevřela. Stála jsem na hřbitově po kotníky v mlze. V první chvíli jsem se snažila jen zvednout nohu z mlhy na zemi a to, že jsem na hřbitově, mi vůbec nepřišlo divné, ani to, že je hluboká noc a já jsem tu viditelně úplně sama. Zvednout nohu z mlhy se mi nedařilo, byla k ní snad přilepená nebo co. Bylo to děsivé. Když jsem konečně zvedla oči od země, nějak jsem si konečně plně uvědomila, kde jsem. Nejhorší ale bylo to, co jsem měla na sobě. Vím, je divné se tím zabývat za daných okolností… Ale bylo to opravdu strašné. Každý kdo mě zná, ví, že nejsem žádná hubená modelka, ale kus ženský. Takže když si mě představí v bílé říze, pukne smíchy… Pak mi to, ale najednou všechno docvaklo a začala jsem se pomaličku rozhlížet kolem sebe. Byla jsem opravdu na hřbitově, ale nesmím zapomenout podotknout, že na velmi hezkém hřbitově. Udržovaný, upravené cestičky, sestříhané keře a u každého hrobu byla svíčka. Úplně jako by je zrovna někdo zapálil. Začala jsem se pomalu procházet. Nebyl to velký hřbitov a tak jsem brzo došla k bráně ven. Když jsem se ale snažila sebevíc, nemohla jsem jí projít ven. Nebyla pro mě vůbec dosažitelná. Když jsem to tedy po pár pokusech vzdala a došla na druhý konec, konečně jsem pochopila. Stála tam totiž statná lípa a pod ní byl jediný hrob. Nebyla na něm svíčka. A bylo na něm jediné jméno. Bez data. Jen se symbolem růže. A to jméno, bylo moje jméno…
 




Múza

2. března 2017 v 20:55 | Suzy |  Básně
už dlouho mne něco trápí
co nikdo neví
tajemství to je
něco, co si přeji
textařem chce být
a zažít ten pocit
myslím uznání
už nemá nikde stání
na zpěv začal chodit
aby mohl texty lépe sladit
ještě hudbu přidat
pak už jen vydat
a čekat
moc mu to přeji
i duši mu dám svoji
je v mém srdci
aby našel inspiraci
jsem jeho múza
pro city oáza
jen já trpím
ale jeho tím netrápím
on potřebuje podporu
ne před úspěchem závoru

Ten den

2. března 2017 v 20:42 | Suzy |  Básně
když jsem tě prve viděl
jen tím jsem zmoudřel
nebe najednou modré bylo
a mé srdce se smálo
všechny harfy v mém srdci
začaly hrát
a nikdo mi to nemohl brát
ale já ti to tolik chtěl dát
chtěl jsem rozeznít i v tobě tóny
stejné jako ony
ty jsi se však otočila zády
ty jsi se však otočila zády
plivla jsi na mne
a řekla: "Srdce mé jinam vane."
já jsem pak stál
jen stál
slova nebyl schopen
a psychicky znaven
otočil se zády
a odešel navždy
dnes na TEN DEN jsem si vzpomněl
o několik let později, ale vzpomněl
na tvé vlasy
a na v srdci mém hlasy
stále tam jsou
a za tebou jít chcou
ty však nevidíš
neslyšíš
ani si mne nevážíš
a to samé necítíš
jsi sama
povýšená dáma
v hlavě nic, jen sláma
ale vzpomeň si někdy
jaké to bylo v čase tvé zrady
stavěl jsem před tebou vzdušné hrady
byl jsem schopen i vraždy
ty však jsi řekla NE
a já zbořil hrady vystavěné
nyní už nejsem schopen citu
i když bych mohl mít tu
i tu
srdce zlomené
na prach rozdupané
navždy

Předsevzetí

10. ledna 2017 v 0:08 | Suzy |  Básně
doufám v zázrak
že zapomenu na strach
pak se mi vrátí zrak
uvidím pravdu
snad to zvládnu
budoucnost se blíží
a po mé duši baží
to se však zbytečně snaží
a co si dál přeji?
mít v životě harmonii
najít sám sebe
hledět na nebe
zhubnout kilo dvě
prožít rok hravě
číst více knihy
vložit do vzdělání trochu snahy
na kytaru hrát
a pak se už jen smát
to si do dalšího roku nesu
každý uslyší zvuk mého hlasu

Předsevzetí na rok 2017

10. ledna 2017 v 0:00 | Suzy |  Články
Tak tu máme opět nový rok a tedy i předsevzetí.

Tento rok jsem se snažila, abych z nich i něco měla a myslím, že se mi to vcelku povedlo. Mrkající

  1. číst více kvalitní literatury - bylo mi vyčteno, že kvalita je důležitější než kvantita
  2. usmířit se se sestřenicí
  3. zhubnout - to tam má myslím každá holka :D
  4. více chodit na procházky
  5. naučit se hrát na kytaru (pokusit se) - musím být realistická
  6. udržet si práci
  7. více se soustředit
  8. VZDĚLAT SE
  9. něco dokázat - velmi obecné, tím líp splnitelné
  10. nebrat si vše hned k srdci <3
  11. něco udělat s tou GRAMATIKOU - už bylo načase
  12. pokusit se dodělat maturitu u SŠ KNIH
  13. dělat více dobrých skutků - někdo tvrdí, že je to zbytečné, podle mě lidské

A co Vy, jak jste na tom s předsevzetím?

Věříte, nebo to jde úplně mimo Vás?

Čtení za rok 2016

9. ledna 2017 v 23:52 | Suzy |  Články
Tak je tu opět začátek nového roku a tedy i graf mého čtení za 2016.

Tento rok to bylo o něco slabší. Snažila jsem se více si vybírat, co čtu.

Tak jen 134. Usmívající se

A jak jste na tom Vy?

Kam dál